Oficiální stránky obce Tovéř
Tovéř

Tovéř v průběhu staletí a historická mapa obce

Pro Jindřicha Vladislava, moravského markraběte z rodu Přemyslovců, to byla jen další v řadě darovacích smluv, když v roce 1203 věnoval  hradišťskému klášteru les Střelná, který se táhl od Domašova k Lošovu a k Tovéři. Nemohl tušit, že tím podepisuje i listinu, která bude o osm století později nejstarším dokladem o starobylosti vesnice ležící osm kilometrů severovýchodně od centra královského města Olomouce. Právě tato smlouva je totiž první dochovanou psanou zmínkou o Tovéři.

V průběhu staletí měnila Towerz několikrát svého vlastníka, nejvýznamnějším z nich byl klášter kartuziánů v nedalekých Dolanech, který obec vlastnil 404 let. Dochovaly se například doklady o tom, jaké problémy měli kartuziáni kvůli Toveři s pány ze Šternberka. V jednom ze sporů si Václav Berka z Dubé a na Šternberce činil nárok na to, aby mu byli poslušni zdejší poddaní. Zemský soud mu to sice v roce 1512 zatrhl, ale ani potom nepřestali šternberští páni "rýpat" do práv kartuziánů.

Po třicetileté válce vrchnost zjišťovala v jakém stavu jsou jejich majetky - kvůli odvodům daní, robotní povinnosti i desátku pro církev. Podle vizitace z roku 1657 žilo v obci pět sedláků, pět středních rolníků (pololáníků), pět zahradníků (chalupníků) a tři domkaři bez pole. Poměry ve vesnici  v průběhu další stovky let příliš neměnily. Za císařovny Marie Terezie obývalo obec v roce 1775 devět pololáníků, devět zahradníků a čtyři domkaři.  A o dalších více než šedesát let později, v roce 1837, bylo v obci devět pololáníků, devět chalupníků a jedna hospoda. Celkem 224 lidí.

svobodný pán Filip Ludvík ze Saint Genois d’ Aneaucourt, 1855Po zrušení řádu kartuziánů v roce 1782 připadla obec Náboženskému fondu a po dalších pětačtyřiceti letech ji spolu s dalším statky koupil svobodný pán Filip Ludvík ze Saint Genois d’ Anneaucourt (na grafice z roku 1855). Tento osvícený muž získal vzdělání v oblasti práva a filosofie na univerzitě v Olomouci, dělal kariéru na císařském dvoře ve Vídni a zároveň zvyšoval rodový majetek. V té době (1844) také vzniká v Tovéři kaple sv. Cyrila a Metoděje.

Od roku 1850 je vedena obec Toveř jako samostatná vesnice olomouckého politického i soudního okresu. Z tohoto období (rok 1880) pochází například kamenný sloup Nejsvětější Trojice.

Na začátku 20. století i po vzniku samostatného Československa obec vzkvéta - od roku 1926 mají lidé k dispozici kanalizaci, o čtyři roky později elektřinu. Aktivní je divadelní kroužek, hasiči založili v roce 1938 dobrovolný sbor.

Konec druhé světové války přišel do Tovéře 6. května 1945, kdy zde svedly boj sovětské a německé tanky. Opoledne pak obsadilo polnosti sovětské dělostřelectvo, které ostřelovalo Olomouc. Pět rudoarmějců při osvobozování padlo; tři jsou pochováni na návsi u kapličky, dva padlé si vojáci odvezli.

Další rozvoj obce s sebou přineslo v roce 1953 otevření nového Kulturního domu nebo o deset let později požární zbrojnice. V roce 1957 žilo v obci 474 obyvatel ve 104 domech. Neradostnou událostí se stala ztráta samostatnost v roce 1960, kdy Okresní národní výbor rozhodl, že se Tovéř sloučí s obcí Dolany. Tento stav trval celých třicet let. Až s pádem komunistického režimu se obec opět osamostatnila a od té doby si sama píše další kapitoly svých dějin.

Zdroj:
Hosák, Ladislav: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Ostrava 1967.
Kimmel, Vojtěch : Toveř. Naše obec v minulosti. Toveř 2005.
Kohoutek, Vojtěch: Obecní samospráva z roku 1525 za panství kartuziánů v obcích Dolany, Jívová, Loučany, Moravičany, Toveř. Loučany, bez vročení [1991].
Roik, Jadwiga - Makowski, Mariusz: Sága rodu Saint-Genois d’Anneaucourt - pána na Jaworzu. Jaworze 2011.

Historická mapa Tovéře (Moravský zemský archiv v Brně)

Historická mapa Tovéře

© Copyright 2016 - Tovéř
Tvorba WWW stránek, design - RTNext, v.o.s.